Dne 25. května 1842 představil Christian Doppler Královské české společnosti nauk svůj spis „O barevném světle dvojhvězd“ a proslavil se tak po celém světě.
Dopplerův jev a barevné hvězdy
Fyzici se již tehdy naučili měřit frekvenci světla (elektromagnetické vlnění) a zjistili, že červené světlo má menší frekvenci (od 390 THz, tj. 390 s 12 nulami za vteřinu) než modré světlo (až 770 THz).
Čím rychleji se od nás hvězda vzdaluje, tím více se její světlo posunuje do nižší frekvence čili do spektra rudého světla. Světlo určitých elementů má přitom nižší frekvence než u nás nebo u bližších hvězd, jako i u malé žluté hvězdy Slunce.
Velkou pomocí při tomto zkoumání bylo, že některé látky vytváří (nebo pohlcují) zcela určitou barvu (frekvenci). Pomocí optického hranolu vidíme spektrální čáry (disperze světla).
U dvojhvězd krouží povětšinou jedna menší a jedna větší hvězda kolem společného těžiště. Jestliže je jejich dráha hvězdy rovnoběžná se zorným paprskem pozorovatele ze Země, zakrývá větší hvězda pravidelně hvězdu menší. Rychlost obou hvězd lze velmi přesně určit v okamžiku jejich největšího zřejmého rozestupu za pomoci dopplerovského posunu. I přes tehdejší nedostatečné znalosti o barevnosti různých druhů hvězd se Dopplerovi podařilo vytvořit pro astronomii užitečnou teorii, byť byla její správnost prokázána až s odstupem času.
Astronomie dnes: možnosti Dopplerova jevu
Dnes je pomocí Dopplerova jevu možné nejenom vypočítat rychlost hvězd a galaxií v poměru k nám, nýbrž také jejich vzdálenosti, dobu trvání rotace, rychlost vzniku supernov a mnoho dalšího. Též výzkum rentgenových hvězd je možný díky Dopplerovu jevu.
Bez objevů Christiana Dopplera bychom si vůbec neuměli představit moderní astronomii, vlastně by ani nebyla možná.
